Duševní servis jako umění do každé školy

Kreativní den je v každé škole jiný. Jsou dny, kdy se víc mluví a dny, kdy se víc tvoří. Někdy se účastníci natolik ponoří do koláže nebo pohybu, že jim čas nestačí. Jindy zase jsou kreativní a zbyde čas na úkoly navíc. 

Úvod máme všichni společný. Je to takový oťukávací čas, kdy se spolu pomalu naladíme na práci. Pak se účastníci rozdělí do skupin které si zvolili dopředu. Jde o tvořivé psaní, které vede Marie Černíková. Fotka a následná koláž, o kterou se stará Betula Huclová a pohyb, který rozproudí Jana Eismanová. 

Ve skupině stráví celý den. Chodí po škole a sdělují své dojmy z prostoru, rozstřihávají místa a přetvářejí je do svojí ideální představy, vytváří zvukový rituální pokřik. Také rapují, točí podcasty nebo skládají básně. Je na každém, jak moc si úkol osvojí a jak moc se mu do něj chce jít. 

Na závěr si všichni společně řekneme, jak nám to ten den šlo, jak se cítíme a jestli chceme s ostatními sdílet to, co jsme celý den dělali. Je to pro nás vzácný čas, kdy jen společně tvoříme a nemusíme se kontrolovat, zda bude výsledek dostatečný. Nepodléhá totiž žádnému očekávání. Stejně tak třídní učitel, který je s námi celou dobu a prochází všechny skupinky si libuje v tom, že nemusí třídu hodnotit a vidí je v jiném světle. Ve světle zápalu, práce, tvoření a jejich jedinečné invence.

Je to odpočinek, společný zážitek, klid a nové zkušenosti. Je to náš kreativní den.